VÉDAMI

PŘÍTOMNOST ~ VĚDOMÍ ~ PROŽÍVÁNÍ ~ BYTÍ ~ SPIRITUALITA ~ CELISTVOST

VÉDAMI je osobní způsob, jakým vstupuji do kontaktu s člověkem, jeho tělem a prostorem mezi námi. V přítomnosti se mohou setkávat pohyb, dotek, tělesné prožívání, emoce, nervová regulace i terapeutický vztah a skládat jednotlivé vrstvy do souvislostí jednoho lidského příběhu. VÉDAMI zároveň pojmenovává průnik všeho, co mě během života učilo vnímat člověka v jeho celistvosti. Fyzioterapie, neurovědy, práce s traumatem a psychosomatikou se zde potkávají se zkušeností taiji, qigongu, jógy a meditace, i jemného vnímání těla a transparentní kruhové komunikace. To vše dlouhodobě kultivuje moji tělesnou citlivost, pozornost a kvalitu přítomnosti, se kterou do terapeutického setkání vstupuji.

Védami

Vědomí jako další rozměr porozumění člověku

Na tomto webu bych mohl svou práci představit jednoduše. Stačila by fyzioterapie v podobě ExpertFyzio, kraniosakrální osteopatie a Vojtova metoda, tedy vývojová kineziologie. Tyto oblasti tvoří pevný odborný základ mé praxe a každá z nich zásadně ovlivnila způsob, jakým dnes pracuji.

Časem jsem ale poznal, že to nejpodstatnější zůstává za názvy jednotlivých metod. Způsob, jakým dnes vnímám člověka, vyrůstal po celá léta i na mnoha dalších místech. A právě tuto část chci, aby znal každý, kdo zvažuje, že ke mně přijde.

Za těmito názvy stojí mnohem více než Taiji a Qigong. Postupně se ve mně skládal celek, ve kterém se přirozeně propojuje fyzioterapie, neurovědy, psychosomatika, práce s traumatem, vztahy, pohybová umění i duchovní rozměr lidského života. Tělo, emoce, psychika, vztahy, transgenerační souvislosti, víra i vnitřní rozvoj se v mém pohledu postupně přestaly oddělovat.

Pro tento celek jsem dlouho hledal pojmenování.

Vzniklo VÉDAMI.

Vědomím rozumím schopnost stále jemněji vnímat život v sobě i kolem sebe a podle tohoto vnímání utvářet své vztahy, svá rozhodnutí i způsob, jakým jsme přítomni druhému člověku. V tomto smyslu se vědomí dotýká fyziologie, autonomního nervového systému, meditace, Taiji, práce s traumatem i duchovní cesty. Každá z těchto oblastí používá svůj vlastní jazyk. Společně však rozšiřují schopnost porozumět člověku v celé jeho šíři.

Člověk žije současně v mnoha vrstvách

Člověk není pouze tělo. Současně prožívá své emoce, vytváří vztahy a nese zkušenosti svého vývoje, rodiny i prostředí, ve kterém vyrůstal. Každá z těchto vrstev spoluutváří to, jak člověk dýchá, jak se pohybuje, jak reaguje na zátěž, jak navazuje vztahy a jak se jeho organismus učí a proměňuje.

Proto při své práci zohledňuji tělo, psychiku, emoce, vztahy, vývojovou historii, rodinné souvislosti, transgenerační vlivy, prostředí, ve kterém člověk žije, i jeho vlastní cestu osobního a duchovního rozvoje.

Každá z těchto vrstev přináší jinou část příběhu.

Teprve jejich propojení vytváří obraz konkrétního člověka.

Cesta, která vznikala mnoho let

Nevzniklo to u jednoho učitele ani v jednom výcviku. Rostlo mnoho let jako přirozený průnik všeho, čemu jsem se věnoval a čím jsem sám prošel.

Základem zůstává fyzioterapie, anatomie, fyziologie a neurovědy. Postupně se k nim přidávalo studium vývojového traumatu, polyvagální teorie, psychosomatiky, interpersonální neurobiologie, vztahové vazby, kraniosakrální osteopatie, embryologie a vývojové kineziologie. Vedle nich rostla léta praxe meditace, Taiji, Qigongu, jógy, tradiční čínské medicíny a moudrosti kruhu.

Každá z těchto oblastí mi otevřela jinou část lidského života.

Kultivace pozornosti

Stejně jako lze dlouhodobou praxí rozvíjet sílu nebo koordinaci pohybu, lze kultivovat také kvalitu pozornosti a vnímání.

Právě tato kultivace se během let stala jedním z nejdůležitějších pilířů mé práce.

Naučila mě rozpoznávat jemné proměny v regulaci nervového systému, v kvalitě dechu, v napětí tkání, ve způsobu, jakým se mezi dvěma lidmi rodí kontakt, i v okamžicích, kdy organismus začíná nacházet větší pocit bezpečí.

Vlastní zkušenost

Součástí této cesty se staly tisíce hodin meditace, každodenní praxe Taiji a Qigongu, práce s vlastním tělem, průchod náročnými životními obdobími i vlastní hluboká proměna skrze emoční bolest.

Patřili do ní také lidé, kteří můj pohled na člověka zásadně rozšířili. Matka Meera, Swami Ritodgata, velmistr Chen Shi Hong, Bruno Gröning a mnoho dalších učitelů, terapeutů, kolegů i pacientů.

Každé z těchto setkání otevřelo jinou vrstvu vnímání.

Stejnou hodnotu pro mě mají lidé, kteří přicházeli do ordinace.

Právě oni mě naučili nejvíce.

Další jazyky porozumění

Do tohoto vnímání vstoupila také léta zkušeností s energetickou rovinou práce s tělem.

Taiji a Qigong mě učily vnímat qi. Jóga mě seznámila s pohledem na energetická centra. Tradiční čínská medicína nabídla porozumění vztahům mezi meridiány.

Každý z těchto systémů používá vlastní jazyk.

Při své práci nehledám, který z nich má pravdu. Zajímá mě, jak jejich zkušenosti rozšiřují porozumění lidskému prožívání, regulaci organismu a kvalitě vztahu mezi dvěma lidmi.

Člověk vzniká ve vztazích

Postupně jsem stále zřetelněji vnímal, že lidský nervový systém se neorganizuje sám o sobě.

Každý z nás vyrůstá ve vztazích.

Učí se ve vztazích.

Reguluje se ve vztazích.

Nese v sobě zkušenost svého vývoje, rodiny i generací, které přišly před námi.

Součástí tohoto pohledu je proto porozumění traumatu, transgeneračním souvislostem i polyvagální teorii, která popisuje, jak autonomní nervový systém rozlišuje mezi bezpečím a ohrožením.

Věřím, že člověk si po celý život zachovává schopnost učit se, proměňovat své vztahy, rozšiřovat své vnímání i kultivovat způsob, jakým je přítomen sobě, druhým lidem i tomu, co přesahuje jeho vlastní život.

Přítomnost

Nejcennějším nástrojem mé práce se během let stala přítomnost.

Schopnost být plně s druhým člověkem.

Vnímat bez spěchu.

Unést chvíle, kdy přichází silná emoce, ticho nebo nejistota.

Součástí této přítomnosti je jemné vnímání, které zachycuje změny v regulaci autonomního nervového systému dříve, než si je člověk dokáže uvědomit nebo pojmenovat.

Patří sem také schopnost navázat kontakt, držet bezpečný prostor a orientovat se v tom, co se mezi dvěma lidmi právě odehrává.

Tato kvalita vyrůstá z dlouhodobé praxe, ze studia i z ochoty zůstávat studentem života.

Otevřený prostor

VÉDAMI pro mě zůstává živým prostorem poznávání.

Prostorem, ve kterém se potkávají poznatky současné vědy, klinická zkušenost, lidské vztahy, osobní praxe i duchovní rozměr života.

Nepotřebuji, aby všechny tyto oblasti mluvily stejným jazykem.

Stačí, když společně pomáhají lépe porozumět člověku.

Možná během našeho setkání nikdy nebudeme mluvit o meditaci, Taiji, polyvagální teorii, traumatu nebo duchovní cestě. Přesto jsou všechny tyto zkušenosti přítomné ve způsobu, jakým naslouchám, jak přemýšlím o souvislostech, jak vedu vyšetření i terapii a jak společně hledáme cestu, která dává smysl právě vašemu příběhu.

Právě toto porozumění se stává základem každého setkání v mé ordinaci.

VÉDAMI je tedy jméno pro průnik všeho, co mě během života učilo lépe rozumět druhému člověku i sám sobě.